ANZAC klobouk: proč má australský voják jednu stranu krempy vyhrnutou nahoru
Jen málokterá součást vojenské uniformy se dokázala proměnit v tak silný národní symbol jako australský klobouk se širokou krempou, jejíž levá strana je nápadně vyhrnutá vzhůru. Dnes jej automaticky spojujeme s australskými vojáky, Gallipoli a tradicí ANZAC. Jeho historie je však starší, složitější a především mezinárodnější.
Správné označení tohoto typu pokrývky hlavy je slouch hat. Australská armáda pro dnešní služební variantu používá oficiální název Hat Khaki Fur Felt – KFF. Označení „ANZAC hat“ je spíše populární pojmenování odvozené od mimořádně silného spojení klobouku s australskými vojáky první světové války a s tradicí Australian and New Zealand Army Corps – ANZAC.
Co je vlastně slouch hat
Slouch hat je měkký plstěný klobouk s poměrně širokou krempou. Právě možnost krempu ponechat spuštěnou, nebo její část vyhrnout a připevnit ke koruně, byla jednou z jeho praktických předností.
Australské vojenské klobouky byly vyráběny zejména z vlněné nebo kožešinové plsti. Dnešní australská armáda uvádí jako materiál krempy mimo jiné králičí kožešinovou plsť nebo vlněnou plsť. Klobouk doplňuje kožený podbradní řemínek a textilní pás kolem koruny označovaný jako puggaree.
Slovo puggaree pochází z indického prostředí – z výrazu pagri, označujícího turban nebo textilní omotávku hlavy. Britská armáda podobné textilní pásy převzala pro službu v horkém klimatu a prostřednictvím britského impéria se tento prvek dostal také do Austrálie.
Na australském klobouku se tak ve skutečnosti setkává několik kulturních a vojenských tradic.
Australský klobouk nevznikl u Gallipoli
Jedním z nejrozšířenějších omylů je představa, že typický australský klobouk vznikl během první světové války.
Nevznikl.
Australská armáda klade počátek své tradice slouch hatu do roku 1885, kdy jej začali nosit příslušníci Victorian Mounted Rifles. Za jeho zavedením stál plukovník Tom Price. Podle australského ministerstva pro záležitosti veteránů se Price inspiroval podobnými klobouky používanými barmskou policií.
Do roku 1890 se velitelé jednotlivých australských koloniálních vojenských sil dohodli na používání klobouku s vyhrnutou stranou u většiny jednotek s výjimkou dělostřelectva. Po vzniku Australského svazu byl slouch hat roku 1903 přijat jako standardní vojenská pokrývka hlavy.
Je tedy důležité rozlišovat dvě věci:
slouch hat existoval v australské armádní tradici před ANZAC;
teprve první světová válka z něj vytvořila jeden z nejsilnějších symbolů australského vojáka.
Búrská válka: okamžik, kdy se klobouk rozšířil
Zásadní kapitolu představuje druhá búrská válka v Jižní Africe v letech 1899–1902.
Do konfliktu přijeli australští vojáci již se zkušeností s širokými plstěnými klobouky a mnoho australských jednotek je zde skutečně používalo. Australian War Memorial uvádí, že slouch hat byl během búrské války australskými vojáky široce nošen a po federaci následovalo jeho všeobecné zavedení v australské armádě.
Nebyla to ale pouze australská záležitost.
Britské National Army Museum uvádí, že široký plstěný slouch hat používalo několik britských jednotek již před válkou, ale právě během bojů v Jižní Africe prudce vzrostla jeho popularita. Nosily jej například:
- City Imperial Volunteers,
- Imperial Yeomanry,
- King’s Colonial Yeomanry,
- další britské a koloniální jízdní a mounted infantry jednotky.
Klobouk byl ve zdejších podmínkách logickou alternativou k těžším a méně praktickým typům vojenských pokrývek hlavy.
Široká krempa poskytovala stín, částečnou ochranu před deštěm a klobouk byl lehký, skladný a přizpůsobitelný.
Které armády slouch hat používaly
Považovat slouch hat za výhradně australský vynález by tedy bylo historicky nepřesné.
Australian War Memorial připomíná, že příbuzné typy používali vedle Australanů také Novozélanďané, Kanaďané, americká armáda, Gurkhové a dokonce německé koloniální jednotky.
Mezi významné uživatele slouch hatu nebo jeho velmi blízkých vojenských variant patřily zejména:
Austrálie
Nejvýraznější uživatel a země, která z tohoto typu klobouku vytvořila součást své národní identity.
Velká Británie a jednotky britského impéria
Britské a imperiální jednotky jej výrazně používaly zejména během búrské války. Slouch hat se objevil u mounted infantry, yeomanry a řady koloniálních jednotek.
Jeho historie v britských službách přitom neskončila roku 1902. National Army Museum například uchovává slouch hat britského důstojníka z druhé světové války a připomíná jeho používání příslušníky 14th Army v Barmě včetně Chinditů.
Nový Zéland
Novozélandští vojáci široké plstěné klobouky rovněž používali, jejich národní vojenská identita se však postupně spojila především s charakteristickým kloboukem se čtyřmi promáčklinami známým jako lemon squeezer.
Dobová ikonografie ANZAC proto někdy zachycuje Australana ve slouch hatu vedle Novozélanďana v lemon-squeezer hatu.
Indie a Gurkhové
Široké plstěné vojenské klobouky byly používány také v prostředí britské indické armády a gurkhských jednotek.
Právě prostředí britského impéria v jižní a jihovýchodní Asii sehrálo ve vývoji tohoto typu vojenské pokrývky hlavy významnou úlohu.
Spojené státy
Americká armáda používala od 19. století několik podob širokého plstěného campaign hatu. Smithsonianem publikovaná historie amerických vojenských pokrývek hlavy dokládá zavádění „drab campaign hat“ již v 80. letech 19. století.
Americký campaign hat není totožný s australským slouch hatem, ale patří do stejného širšího vývoje praktických širokokrempých vojenských klobouků.
Německo
Málo známou evropskou kapitolou je používání podobných klobouků německými koloniálními jednotkami.
Německé Schutztruppen v Německé jihozápadní Africe, dnešní Namibii, používaly charakteristický širokokrempý plstěný Schutztruppenhut. Historické exempláře jsou dochovány v německých muzeích.
Tuto část historie je však nutné zasadit do kontextu německé koloniální nadvlády a války proti Hererům a Namům, při níž německé koloniální síly spáchaly masové násilí a genocidu.
Proč se jedna strana krempy vyhrnovala nahoru?
Právě tento detail dal vzniknout celé řadě populárních vysvětlení.
Na internetu se lze setkat s tvrzením, že krempa byla zvedána kvůli šavli, jízdě na koni, lepšímu slyšení, salutování nebo jednoduše proto, aby klobouk působil vojensky.
Některá vysvětlení mohou u jednotlivých jednotek nebo období dávat praktický smysl, ale pro australskou tradici máme dnes podstatně lépe doložené vysvětlení.
1. Puška nesená u ramene
Australská armáda přímo uvádí, že Victorian Mounted Rifles roku 1885 nosili pravou stranu klobouku vyhrnutou proto, aby se široká krempa nezachytávala při přechodu z polohy order arms do shoulder arms.
Zbraň, bodák a široká krempa se při přesných drilových pohybech jednoduše dostávaly do stejného prostoru.
Pozdější australské vojenské práce rovněž vysvětlují vyhrnutí levé strany jako vytvoření prostoru pro pušku nesenou u ramene.
2. Vojenský pořadový dril a přehlídky
Nejde tedy primárně o romantickou historku z bojiště, ale o velmi praktický problém vojenského drilu.
Australské ministerstvo pro záležitosti veteránů dnes vysvětluje vyhrnutou levou stranu tím, že se díky ní puška při vojenských přehlídkách nezachytává o krempu.
To je důležitý rozdíl.
Krempa nebyla nutně vyhrnována proto, aby voják mohl lépe střílet. Šlo především o manipulaci s dlouhou vojenskou zbraní při nesení a pořadových cvicích.
3. Rozdílná strana podle místních drilových zvyklostí
Ještě zajímavější je, že strana nebyla od začátku jednotná.
Australská armáda uvádí, že kolem roku 1890 se ve Victorii a Tasmánii vyhrnovala pravá strana, zatímco v ostatních koloniích většinou levá. Důvodem byly rozdíly ve způsobu provádění vojenského drilu.
Teprve později se podoba australského klobouku standardizovala.
Proto je nebezpečné zpětně tvrdit, že „Australané vždy vyhrnovali levou stranu“.
Nevyhrnovali.
4. Identifikace a prostor pro odznak
Jakmile se vyhrnutá krempa stala standardem, získala další funkci – vytvořila nápadnou plochu pro vojenský odznak.
Právě zde se začal nosit charakteristický australský Rising Sun badge.
Jeho silueta na vyhrnuté krempě se postupně stala jedním z nejznámějších obrazů australské armády.
A co šavle a jízda na koni?
Spojení s jízdními jednotkami je pochopitelné – Victorian Mounted Rifles i pozdější Australian Light Horse byly jezdecké jednotky.
Pro tvrzení, že hlavním australským důvodem vyhrnutí krempy bylo zabránění kontaktu se šavlí, však hlavní australské vojenské prameny, které jsem dohledala, neposkytují stejné opory jako pro vysvětlení související s puškou a vojenským drilem.
Je tedy vhodnější hovořit o šavli jako o možné praktické výhodě v některých situacích, nikoli jako o bezpečně doloženém původu australského zvyku.
Proč se nakonec vyhrnuje právě levá strana
Po vzniku federální australské armády bylo třeba sjednotit rozdílné tradice jednotlivých kolonií.
Standardizovaný slouch hat se postupně ustálil s levou stranou krempy vyhrnutou vzhůru.
Na ní se nosí Rising Sun badge, zatímco kolem koruny je puggaree.
Vznikla tím asymetrická silueta, která je natolik výrazná, že australského vojáka umožňuje rozpoznat už na dálku.
Gallipoli a zrození symbolu ANZAC
A potom přišel rok 1915.
Australian and New Zealand Army Corps – ANZAC – se účastnil vylodění na poloostrově Gallipoli v rámci spojenecké operace proti Osmanské říši.
Vojensky skončila operace neúspěchem a evakuací spojeneckých vojsk.
Pro australskou a novozélandskou kolektivní paměť však Gallipoli získalo mimořádný význam.
Australský voják – „digger“ – ve slouch hatu se postupně stal obrazem odvahy, vytrvalosti, kamarádství a vojenské služby.
Australian War Memorial výslovně spojuje proměnu klobouku v národní symbol se zkušeností australských vojáků z Gallipoli a následně ze západní fronty.
Právě tehdy se z praktického kusu uniformy definitivně stal symbol.
Emu plume – pera australské lehké jízdy
Zvláštní tradici si vytvořily jednotky Australian Light Horse.
Část jejich příslušníků nosila na slouch hatu svazek emu per známý jako emu plume. Během první světové války se tento prvek stal charakteristickým znakem řady jednotek lehké jízdy.
Kombinace širokého klobouku, vyhrnuté krempy a per vytvořila jednu z nejvýraznějších podob australské vojenské uniformy.
Klobouk ve druhé světové válce
Slouch hat zůstal součástí australské výstroje také ve druhé světové válce.
Dochované exempláře ukazují různé varianty puggaree, jednotkových barevných označení i způsobů nošení.
Současně se podobné klobouky používaly v mnoha částech britského impéria. Britská 14. armáda v Barmě, včetně slavných Chinditů, patří k nejvýraznějším příkladům.
Po válce se dokonce diskutovalo o tom, zda je tradiční australský klobouk stále dostatečně praktický, zejména v tropických podmínkách.
Tradice však zvítězila. Klobouk byl již příliš pevně spojen s identitou australské armády, než aby jednoduše zmizel.
Jak se nosí dnes
Australská armáda používá slouch hat dodnes.
Zajímavé však je, že vyhrnutá krempa již nemá stejnou praktickou nutnost jako v době dlouhých pěchotních pušek.
Při běžném použití proto může být krempa spuštěna dolů, aby lépe chránila vojáka před australským sluncem. Vyhrnutá podoba se dnes výrazně uplatňuje především při slavnostním a ceremoniálním nošení.
Praktická funkce 19. století se tak proměnila ve funkci symbolickou.
Sedm skladů puggaree
Také puggaree získalo symbolický význam.
Současná australská varianta má sedm skladů, které podle Australian Army reprezentují australské státy a teritoria. Na pravé straně je umístěno barevné označení jednotky.
Je to pěkný příklad toho, jak se původně praktická textilní součást vojenského klobouku postupně změnila v nositele tradice.
Co ANZAC klobouk znamená dnes
Dnes už slouch hat není pouze vojenská pokrývka hlavy.
V Austrálii představuje:
památku padlých,
tradici australské armády,
ANZAC Day,
obraz „diggera“,
vojenskou službu,
a v širším smyslu také součást australské národní identity.
Australské ministerstvo pro záležitosti veteránů jej výslovně označuje za symbol připomínání vojenské služby a Australian War Memorial za symbol australského vojáka.
Když byl roku 1993 pohřben Neznámý australský voják, byl na jeho rakvi položen právě australský slouch hat. Tento konkrétní klobouk dnes uchovává Australian War Memorial.
Těžko lze najít přesvědčivější doklad jeho symbolického významu.
Slouch hat v Evropě
Evropská historie tohoto klobouku je podstatně zajímavější, než by se z dnešního australského symbolu mohlo zdát.
Velká Británie
Nejvýraznější evropskou vazbu představuje pochopitelně Velká Británie.
Na přelomu 19. a 20. století se slouch hat stal velmi viditelnou součástí britské imperiální vojenské kultury. Búrská válka jeho popularitu výrazně zvýšila a používaly jej City Imperial Volunteers, Imperial Yeomanry a další mounted units.
Dochované dobové britské klobouky ukazují, že nešlo pouze o nouzovou improvizaci v koloniích, ale o skutečnou součást vojenské uniformy.
National Army Museum má ve sbírkách například slouch hat spojený s King’s Colonial Yeomanry a dokládá jeho používání ještě kolem roku 1911.
Německo
Také Německo mělo vlastní tradici širokokrempého koloniálního vojenského klobouku.
Schutztruppenhut používaný v Německé jihozápadní Africe představuje evropskou paralelu australského slouch hatu. Na rozdíl od australského klobouku je však dnes jeho historický význam neoddělitelný od problematiky německého kolonialismu.
Evropská móda a dobrodružný obraz
Do civilní evropské módy nepronikl „ANZAC hat“ jako přesně definovaný uniformní klobouk v takové míře, v jaké se stal národním symbolem v Austrálii.
Jeho estetika však zapadla do mnohem širší evropské obliby měkkých širokokrempých plstěných klobouků.
V evropském prostředí byl jejich vzhled během 20. století spojován s cestováním, lovem, jezdectvím, koloniálními expedicemi, safari, skautingem a později také s outdoorovou módou.
Je však důležité nerozšiřovat pojem ANZAC hat na každý plstěný klobouk s vyhrnutou krempou. Z konstrukčního a historického hlediska jde o příbuzné typy, nikoli automaticky o tentýž klobouk.
ANZAC klobouk v Evropě dnes
Dnes má pravý australský slouch hat v Evropě poněkud jinou pozici než v Austrálii.
Není běžnou součástí evropské vojenské uniformy ani masovou módní pokrývkou hlavy. Objevuje se však v několika poměrně jasných oblastech:
v historickém reenactmentu první a druhé světové války,
ve sběratelství militarií,
při připomínkových akcích ANZAC,
v muzeích a vojenských sbírkách,
mezi příznivci australské vojenské historie,
a v civilním prostředí jako výrazný outdoorový nebo „Australian bush“ klobouk.
Evropské vojenské sbírky současně uchovávají originální britské, německé i australské exempláře, takže zde má slouch hat své pevné místo především jako předmět vojenské a oděvní historie.
Od funkce k identitě
Na historii australského slouch hatu je fascinující právě jeho proměna.
Nejprve to byl praktický klobouk.
Široká krempa chránila před počasím. Jedna její strana se vyhrnula, aby nepřekážela při vojenském drilu a manipulaci s dlouhou puškou.
Potom se na vyhrnutou krempu umístil vojenský odznak.
Přišla búrská válka.
Gallipoli.
Západní fronta.
Druhá světová válka.
Generace australských vojáků.
A z technického řešení nepohodlně široké krempy se během několika desetiletí stal jeden z nejrozpoznatelnějších vojenských klobouků světa.
Proto dnes vyhrnutá strana krempy už téměř nepotřebuje praktické vysvětlení.
Australan ji pozná jako symbol.
A právě v tom spočívá zvláštnost tohoto klobouku: jeho nejslavnější konstrukční detail vznikl z praktičnosti, ale přežil díky tradici.
Použité a doporučené prameny
Při zpracování článku jsem vycházela především z materiálů Australian Army, Australian War Memorial, australského Department of Veterans’ Affairs – Anzac Portal, britského National Army Museum, Imperial War Museums, Deutsches Historisches Museum a německých muzejních sbírek.
Za nejspolehlivější pro další badatelskou práci považuji zejména australské vojenské a muzejní sbírky, protože u populárních internetových zdrojů se kolem důvodu vyhrnutí krempy opakuje množství navzájem přebíraných, ale
nedoložených vysvětlení.
